Už aby lezlo, sedělo, chodilo, běhalo… Rodiče i prarodiče se radují z každého pokroku dítěte. A snaží se mu v tom napomáhat, ovšem poměrně často mu škodí. Třeba tím, že ho při sezení podpírají polštáři, dávají ho do špatné klokanky a ještě navíc obličejem ven nebo začínajícího chodce vodí s rukama nahoře. Vadí i to, když ho všelijak omezují v přirozeném pohybu.

Tohle rozhodně nedělejte, varují lékaři i fyzioterapeuti před voděním dětí, které se teprve učí chodit, za ručičky vytažené směrem vzhůru.

1. NOŠENÍ DĚTÍ
Někteří rodiče dělají při výběru toho, v čem budou nosit svoje dítě hned dvě chyby. Jednak pořídí ergonomicky nevhodné nosítko, nejčastěji klokanku, jejíž problém tkví už v tom, že dítě má mezi nohama pouze úzký pruh látky, což nesvědčí jeho kyčlím ani páteři. Takové nosítko dítě dostatečně nepodpírá. Pokud ho navíc nosí oblličejem ven, nevýhody takového nošení ještě zesilují. Navíc je dítě vystaveno příliš mnoha podnětům. Mnoho odborníků také varuje před častým a dlouhodobým nošením miminek v jakékoli svislé poloze, dokud se jim neposílí zádové a břišní svaly.

2. OMEZENÝ VOLNÝ POHYB NA ZEMI
„Z ležícího miminka, které samo neudrží hlavičku, se postupně stává lezoucí, sedící a následně stojící a chodící človíček, který se učí poznávat svět kolem sebe. A právě v tomto období dělají rodiče největší chyby, pokud jde o pohybový vývoj svých dětí,“ upozorňuje lékařka Michaela Tomanová, primářka Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí. Připomněla zároveň, že vývoj pohybového aparátu je v prvním roce úzce spojen s vývojem nervové i svalové soustavy. A že pro správný a přirozený pohybový vývoj je důležité neomezovat děti v pohybu.

„Pro rodiče je mnohokrát pohodlnější a z jejich pohledu bezpečnější upoutat dítě do sedačky, kočárku či chodítka. Přirozený vývoj tím ale spíše zpomalují a ovlivňují špatným směrem,“ varuje lékařka Tomanová. Naopak doporučuje, aby rodiče nechali děti volně ležet třeba přímo na podlaze, na hrací dece nebo koberci, kde nehrozí pád. Zároveň zde mají pevnou oporu a mohou se volně pohybovat a zkoušet, co vše jejich tělo dokáže.

3. PASIVNÍ POSAZOVÁNÍ
Velkým problémem z hlediska přetížení zádových svalů může být pasivní sed. Tedy takový, kdy rodiče všelijak podpírají dítě, které si samo ještě sednout nedokáže. Důsledkem je přetěžování zádových svalů, které nejsou na tuto zátěž připravené a trénované, a následně špatný tělesný vývoj, který se může projevit až po delším čase.

Důležitější ale je nechat dítě dělat jen to, co samo zvládne. Pokud se do sedu nedostane samo přirozenou cestou přes bok, neposazujte ho. Teprve až bude jeho pohybový a centrální nervový systém připravený, bude i dítě připravené se posadit samo.

4. NESAMOSTATNÁ AKTIVNÍ CHŮZE
Když už dítě samo vstává a pokouší se o první krůčky, potřebuje oporu a dopomoc, aby nabralo jistotu. Ze začátku ho tedy můžeme jemně přidržovat. Pokud ale dlouhodobě dítě držíme za ručičky, zvykne si na oporu a nebude nucené samo udržovat správnou rovnováhu. Tím se celý vývoj chůze zpomalí. Při nešetrné dopomoci prováděné silou může navíc dojít i k poškození především ramenních vazů či kloubních pouzder, které jsou v dětském věku ještě nestabilní a volné.

5.CHODÍTKA
Zvláštní kategorii představují chodítka a hopsadla pro děti zhruba od půl roku výše, která jdou proti jejich přirozenému vývoji. Umožní jim pohyb po místnosti, který by přitom ještě samy nezvládly, v chodítku často ve velké rychlosti, kterou můžou pořádně praštit i dospělého nebo mu podrazit nohy. Taky přetěžují kyčle a dítě paradoxně znehybňují a brání jeho přirozenému vývoji.

„Nechte všemu volný průběh. Dítěti pomáhejte vždy opatrně, jemně a jen na co nejkratší dobu, než samo získá jistotu. Pro pohybový vývoj je důležitá především fáze lezení, a čím déle bude tato fáze trvat, tím lépe. Až bude dítě připravené, začne se samo stavět třeba s oporou o křeslo či sedačku. Rozhodně mu nepořizujte žádná chodítka či jiné pomůcky, protože ty nepodporují správný nácvik pohybových stereotypů,“ doporučuje Michaela Tomanová.

6. NEPODPOROVANÝ ROZVOJ HRUBÉ MOTORIKY
Mezi třetím a šetým rokem života děti rychle rostou, mění se struktura tkání a celé kostry. Toto období provází další rozvoj motoriky, jako je držení rovnováhy, stoj na jedné noze nebo skákání. Mnoho předškolních dětí i školáků je ale pohybově méně zdatných, až by se dalo říci nešikovných. Pokud v tomto období nedojde ke správnému nácviku koordinace a stability, a tím k dobrému vývinu centrální nervové soustavy a pohybového systému, může u dětí docházet například k častějším úrazům.

Zdroj:

http://www.supermamy.cz

Stimulaci psychomotorického vývoje dítěte se věnuje online kurz Rozvíjej se, děťátko… kniha Evy Kiedroňové Rozvíjej se, děťátko…