Chtěla bych se svěřit všem maminkám, které mají malé miminko nebo ho teprve čekají, s mým příběhem a poradit jim, jak si mohou mateřství užívat úplně jinak. Snad to nevyzní jako nějaká reklama, spíše jako reference a zkušenost, za kterou jsem nesmírně vděčná a přála bych jí opravdu všem.
Prvního syna jsem měla jako mladá devatenáctiletá matka. Hodně mi tenkrát pomáhala maminka i teta zdravotní sestra. Přesto mé vzpomínky na období, kdy byl Filípek nemluvně, jsou trochu nepříjemné. První týdny skoro pořád spal, ale pak začal hodně plakat, v noci se budil, často blinkal, plakával celé hodiny, a to skončilo až po víc jak půl roce. Byla jsem sebou zklamaná a vyčerpaná. Maminka s tetou mi radili učit ho od mala spát v postýlce, nakonec spal stejně se mnou v posteli, ale ani to nepomáhalo. Měl sleželou hlavičku a dodnes to jde trochu na jeho věčně ostříhané hlavě vidět. Užívali jsme si každého jeho pokroku, ale nevěděli jsme, jestli se vyvíjí dobře nebo ne. Hodně lidi nám radilo spoustu rozporuplných věcíí. Byla jsem z toho nakonec tak znechucená, že jsem si dělala vše po svém. Něco vycházelo, něco ne. Doktorka mi na vše říkala, že je v pořádku, i na sleženou hlavičku jsem jí upozornila až já. Když v 11 měsících ještě nelezl, zašla jsem za odborníkem a kvůli jeho velmi slabému bříšku jsme začali cvičit Vojtovku. Měsíce náročného cviční v pláči a křiku syna nepřeji nikomu. I když to nakonec pomohlo, bylo to psychicky velmi náročné.
Po dvanácti letech jsem čekala dceru a byla jsem přesvědčená, že tohle už nechci dopustit. Začala jsem pátrat, jak tomu předejít. Různých informací na internetu bylo mnohem víc než tenkrát. Jednou se mi však kamarádka svěřila, že dostala od tchýně zaplacené videokurzy Evy Kiedroňové a i když byla ze začátku skeptická, tak jim nakonec s malou dost pomohly. Po prolistování stránek a FB jsem je zakoupila 2 týdny před porodem také a celé je zhltala během tří dnů. Odpověděly mi na všechno, na pláč, na spánek, na blinkání, na sleželou hlavičku i na slabé bříško. Stále však trošku skeptická jsem čekala, až to zkusím v praxi.
Když jsme s čerstvě narozenou Eliškou přijeli domů, začala jsem kurzy sledovat znova. Byla jsem až v šoku, co vše se dá na tak malém, skoro pořád spícím novorozenci sledovat. Po 2 týdnech jsem koupila doporučovanou zavinovačku i s polštářkem a hned jsem viděla rozdíl. Malá spala déle, přestala ublinkávat, plakat jsem ji snad neslyšela. Když ji bolelo bříško, hned jsme s ní začali podle video kurzů cvičit – koníček, klokánek, klubíčko, malá se vyprděla a už zase zívala, že chce spinkat. V noci spala na zavinovačce se mnou v posteli, jen jsem si ji na zavinovačce ke kojení přitáhla, a pak zas odtáhla dál od sebe, ať máme obě dost prostoru ke spaní. Až jsem nevěřila, jak perfektně to funguje.
Díky kurzům jsem viděla všechny ty detaily, její pokroky, dokázala jsem rozpoznat všechny problémy ještě dříve, než se rozjely. Užívala jsem si mateřství úplně jinak. Když se na mě ze zavinovačky začala vědomě smát už ve třech týdnech a opakovat mé zvuky, nevěřila jsem svým očím.
A to je to, co přeji všem maminkám. Cítila jsem se tak jistá a sebevědomá. Věděla jsem, jak ji pomoci od bolesti, jak ji zajistit pohodlný spánek, proč dělá to či ono a jak ji pomoct, aby své tělíčko používala správně. Ten rozdíl pohody a jistoty byl oproti synovi neuvěřitelný.
Manžela cvičení a hraní si na rozvoj psychomotorického vývoje také moc bavilo. S prvním synem si začal hrát až kolem roku, kdy už začal hodně komunikovat. S Eliškou si hrál díky tomu, že věděl jak, a uměl rozpoznat i tu jemnou komunikaci a všechny ty malé pokroky, hned od miminka.
Děkuji za to, co děláte a snad má zkušenost pomůže vytěžit z toho krátkého času mateřství malého miminka co nejvíce i ostatním rodičům. Opravdu to za to stojí.
Katka, Marek s třináctiletým Filípkem a roční chodící Eliškou z Prahy.
Tým EK: Děkujeme Katce i její rodince za nádherný životní příběh a s dojetím děkujeme, že jsme přispěli k jejich domácí pohodě.
Související produkty: