Nechat děti lézt na vysoká či ne úplně bezpečná místa?

Je vždy dost subjektivní co je vysoké, či ne bezpečné místo. Pro některou maminku je to obyčejná lavička, pro jinou je v pohodě když její tříleté dítě leze na vysoký strom. Samozřejmě je bezpečnost důležitá, mnoho rodičů své děti ale chrání někdy až moc.

Ve chvíli, kdy se staneme rodiči, slyšíte ze všech stran: děti musíte chránit. Před nebezpečím, před nemocemi, před ostatními dětmi, před dospělými, a tak dále a tak dále. Na druhou stranu víme, že šťastné jsou ty děti, které se v dětství mohly samy rozhodovat a zvládly na sebe vzít odpovědnost. Jak to vybalancovat? Jak chránit děti tak akorát?

Pokud má dítě zájem něco zkoušet, poradíme mu, jak na to. Vždyť takto získá pod naším dohledem celou řadu velmi užitečných
pohybových i rozumových zkušeností. A také nebude zbytečně
tolik frustrované jako ve chvíli, kdybychom je pouze z dálky, při
rozhovoru s kamarádkou pozorovali a stále na něj jenom nervózně
pokřikovali: „Tam nechoď “, „To nesmíš“, „To neber“.

Dokonce i nás to bude daleko více bavit a také čas daleko rychleji uteče při dopomáhání dítěti a jeho sledování, jak je stále šikovnější. Dítě tak bude fyzicky i psychicky uspokojené, příjemně unavené, získá cenné zkušenosti, pohybové dovednosti a zdravé sebevědomí.

Jedná-li se třeba o zájem dítěte vylézt na lavičku, tak je nestrašíme „Pozor, nespadni“, ale naopak je povzbuzujeme radou.
Doprovázíme je slovně i nápovědou pohybu, jak nejlépe postupovat.
Například „Chyť se tady, zvedni kolínko a zadeček, … výborně, …pomalu, opatrně, …“ a ze strany zajišťujeme jeho bezpečnost. Je důležité dítě v jeho zvídavosti a motivaci zkoušet nové věci podporovat, postarat se o bezpečnost, ale neodradit ho.

Velmi důležité je také dítě nestrašit, a to v každém případě. Bohužel dnes můžeme často vidět, jak rodiče strachem manipulují zvídavé děti, aby je udrželi v bezpečné zóně a používají strach jako výchovný prostředek. Zastrašování by do výchovy každopádně patřit nemělo!

Nechte je objevovat okolí, nechte je si hrát, zkuste jim rozšířit rádius, ve kterém objevují svět a vy jim do toho nezasahujete. Nechte je zamazat se, počítejte s rozbitými koleny. Půjčte jim pod dohledem nůž nebo zápalky. Výsledkem bude sebevědomý samostatný jedinec, který zná své hranice, rád objevuje svět a nebojí se nových věcí.

Část textu je z knihy „Rozvíjej se děťátko“ http://www.kennyshop.cz/rozvijej-se-deÂťatko-eva-kiedronova-kniha-brozur-plakat-p-147.html