Pomáhat dítěti na bříško, do sedu, do stoje?
Ano můžete, důležité je však kdy a hlavně jak! 

Mnoho rodičů touží po tom, aby se jeho čerstvě narozené miminko naučilo co nejdříve a hlavně kvalitně pást koníčky, poté sedět, stát a nakonec chodit. Proto také řada rodičů dětem v těchto dovednostech pomáhá, jak nejlépe umí. V tomto případě je však lépe pomáhat méně, a když už, tak opravdu vědět jak.

Již naše maminky, babičky i prababičky nás učily tyto dovednosti s tím nejlepším úmyslem a láskou tak, že nás co nejdříve pokládaly na bříško v průběhu celého dne, poté posazovaly do klína nebo opíraly o polštáře, a nakonec stavěly na nožičky a učily chodit za ruce, kšandy či v chodítkách. Tímto způsobem se skutečně naučila chodit většina z nás. Proto se tento způsob nácviku s oblibou využívá i dnes.

Teprve při hledání příčin, proč až 85 % již mladých lidí trpí nejenom nesoustředěnou pozorností, bolestmi páteře a hlavy, předčasným opotřebováním kloubů, ale také neplodností či špatnou funkcí vnitřních orgánů, byly odhaleny souvislosti se způsobem péče o dítě a jeho následného vývoje hned v prvních měsících života.

Málokdo si uvědomuje, jak negativně ovlivňují vývoj dítěte nejenom sociální vymoženosti, jako jsou přehřáté byty, nepřiměřené oblékání, počítače či chytré telefony, kterým se rodiče často věnují nebo je nabízejí dětem k osobnímu rozvoji či hrám na úkor aktivní hry a komunikace s ním. Také však moderní přístup k péči o dítě, jako je balení dětí do velké vrstvy plen kolem pánve, nedostatek pohybu v těsných riflích, dlouhodobý pobyt v autosedačkách, kočárcích, šátcích či jiných nosítkách. Nejvíce však ovlivňují vývoj dítěte každodenní podmínky k odpočinku i ke spánku a celodenní manipulace a komunikace s dítětem.

Jedenatřicetiletý výzkum i zkušenosti ukazují, že dovednosti, jako je poloha na bříšku, sed, stoj a chůze, jsou pro dítě velmi těžké a přitom tak zásadní. Je třeba se na ně nejdříve dobře připravit, naučit dítě používat ty správné svaly, které jeho rychle rostoucí tělo kvalitně ponesou i po zbytek života. Je tedy dobré vědět, jak nejlépe, láskyplně a přitom přirozeně si s dítětem hrát, aby se na tyto dovednosti nejdříve dobře připravilo a posléze se je naučilo zcela samo, a to kvalitním způsobem.

Prvotně je potřeba pochopit, v jaké situaci se nachází dítě po narození, co potřebuje k tomu, aby vůbec mohlo dobře nastartovat svůj vývoj a postavit se na nohy kvalitně.

Každý novorozenec je ovlivněný nejenom prostředím, ve kterém žil po dobu devíti měsíců před narozením, ale i porodem. Všechny zdravé děti mají vlivem omezujícího prostoru v děloze ještě nějakou dobu po porodu pokrčené všechny končetiny a vlivem porodního procesu je táhnou zádové svaly k mírnému záklonu hlavičky i tělíčka. Toto napětí a současně skrčení způsobuje, že se na běžné matraci kočárku či postýlky nedokážou položit na celá záda. Zvýšené napětí zádových svalů způsobuje jejich nestabilitu a následně neustálé vychylování do stran doprovázené úlekovými reakcemi – což může podporovat i stres a plačtivost.

Proto se všechny děti po narození potřebují nejdříve uklidnit a uvolnit tak, aby si postupně do 3. měsíce věku dokázaly hlavně lehnout na celá záda, symetricky do osy. Tato pozice jim pak v době bdění umožní zvedat všechny končetiny nad tělíčko, což je pro ně veliká dřina, avšak důležitá posilovna všech svalů, které jim pomohou k následné kvalitní vertikalizaci. Dítěti je třeba prvotně nabízet pocit jistoty, bezpečí, tepla, veškeré pohyby a manipulace s ním musí být pomalá v doprovodu láskyplné komunikace. Až se dítě položí na celá záda, uvolní se v něm napětí a posílí zádové a břišní svaly na zádech, pak si s ním můžeme dále hrát a cvičit jeho hrubou motoriku tak, abychom mu pomohli pochopit jak se správně dostat na bříško a později na kolena. O tom už jsou další díly o způsobu „pokládání dítěte na bříško“ a „jak pomoc dítěti k lezení“.

Více o metodice Evy Kiedroňové se dozvíte např. v knize Rozvíjej se, děťátko… nebo ve stejnojmenných kurzech zde na kennyshopu.